Je to trochu zrádné téma tím, že už bylo zpracováno nesčetněkrát. Aby to zaujalo, chce to opravdu něčím oživit. Nově nastíněným úhlem pohledu, netradičním nebo nečekaným vyjádřením. Něčím, nad čím se člověk zbrzdí nebo dočista pozastaví, co ho donutí ještě nanovo zapřemýšlet, něco, čím se obohatí.

Zajímavá a myšlenek plná miniúvaha, avšak poněkud méně umětelsky zveršovaná.
Archaický styl nezavrhuji, jen ale nesmí vznikat jakoby nuceně... a vložen je toliko místy.
[code]Bez přítoku vysychá[/code] se mi líbí.

V čem jest spočívá pravá poesie?
V bohatosti jazyka, anž volně plyne, neznásilňován do tvarů, jež byl kdysi dávno už opustil.
V myšlénce, kteráž není podána ctěnému čtenáři formou triviální, nýbrž vnímána býti má toliko skrze příměry neotřelé, nikoli však vyumělkované a plytké.....

Tak co, jak se ti to čte? Asi stejně jako mně se četl tvůj text.Žijeme v 21.století, měli bychom v něm tedy zůstat i jazykově. Ale zase neupadat do SMSkových extrémů a vycpávání mateřštiny patvary, bezhlavě přejímanými z jiných jazyků. Takže asi tolik k formě.
Pokud jde o obsah, omlouvám se, ale nenašla jsem nic, co by mě zaujalo.

kdyby to nebylo svisle jako básnička, přeskákala bych to očima jako poloodborný text - popis nebo rozbor.. charakteristiku
odnáším si kapka má sílu měnit kámen, i když to není nic nového, tady mi to uvízlo

Tak ona už ti to v posdtatě napsala Cinda. Ona ta šroubovanost (jest ve třetím řádku, ni v šestém...), archaické výrazy, převrácený slovosled působí spíš směšně než poeticky. Proč psát dneska jak v devatenáctém století? Myšlenka dobrá, ale způsob sdělení za ní výrazně kulhá.

predne te vitam na litwebu a omlouvam se za absenci diakritiky, schvaluju z mobilu. k tve myslence - zakladni namet fajn, da se na nem stavet, ale stavej, nelam pres koleno. tim,ze do textu nacpes ta jez,ni, -li a tot, z myslenky a nametu (byt sebelepsiho) poezii neudelas. poezie nepredpoklada automaticky vzletnost nebo znasilnenej slovosled. pis tak, jak je pro tebe prirozene se vyjadrovat, jedine tak bude tvuj text k uvereni, bud sam sebou, aby to, co napises, nepusobilo sesnerovane a archaicky. tim asi zacni, ne vse, co je receno vzletne, je poezie.