|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Zdálo se to být tak samozřejmé
Kdybychom se jednou znovu setkali
v tom parném ruském létu
ptala bych se více
co tě vlastně bolí
kdy přesně a kam tvůj úsměv uletěl
kdybychom se ještě
znovu setkali
dala bych si s tebou levnou cigaretu
snažila se trefit špačkem do měsíce
koupila ti velkou láhev kokakoly
víc se ptala
víc naslouchala
každé tvojí větě
Ochráníš mne
- ptal ses
já kývla, že ano
pak jsem rozespalá
marně usínala
do tmy budila se
a ztrácela se v čase
jako by mne cosi mělo varovat
noc přešla
však ráno
dál bylo v nedohlednu
ráno, co sny spálí
a nikdy neobejme
v záclonách se mihlo
zabzučení vosí
a já přeslechla pád
to když ses vrhl ke dnu
Ochráníš mne
- ptal ses
já kývla, že ano
zdálo se to být tak zřejmé
samozřejmé
netušíc, že ráno
už nebudeš se ptát
a o pozornost prosit
Léta Páně 2011, dne 13.7. věnováno autorem
terezahol
|
|
|
|
|
|
|
|
Veľmi emocionálna báseň. Zasiahla ma.
A uvažujem, že jeden moment niekedy trvá po zvyšok života...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dobře napsaná citovka.
U podobnejch zážitků bejvá těžký se z nich dobře vypsat, buď to z člověka vypadne ani neví jak a nebo by to chtěl na ten papír ze sebe vyndat a marně tápe. Tady mám pocit, že jsi sedla a psala - a to je dobře ( i pokud by to ve skutečnosti tak nebylo, ten text tak působí). Máš ten vzácnej dar se i u takovýho témnatu vyjádřit moc dobře a nepateticky. A to je nejtěžší. Myslím, že texty, ke kterým vedou takové pohnutky, většina lidí upravuje jen nerada a těžko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
"..noc přešla
však ráno
dál bylo v nedohlednu.."
pekne..zimomriavkový text
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je ráno moudřejší večera - říká se v přísloví.
Ano, ráno již nemusíš slíbit nesplnitelné...
Opět jedno z děl, které mě, ortodoxního veršovníka, zaujalo i svoji formou.
Skvělé a emocionální!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mě se tato báseň docela dost dotkla, v dobrém smyslu slova, protože na mě promluvila až důvěrně známou řečí, kde rozumím bez slovníku, tak nějak přirozeně.
Jenom občas mi trošičku něco zadrhlo, hlavně toto:
"kdy přesně a kam tvůj úsměv uletěl" x "víc se ptala, víc naslouchala každé tvojí větě"...
Možná něco na způsob: "Snad ptát se, snad víc tě hledat ve větě" by mi sedlo víc, ale to je subjektivní...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Schválil jsem po přečtení prvního verše. Znám ji z Epiky, tenkrát jsem nějak přeskočil předmluvu a nedocvaklo mi hned, která bije, takže se mi zadařil komentář tak trochu mimo… Promiň…
Život má holt mnoho stran či stěn a každý den odžíváme na nějaké jiné ploše…
Na Epice báseň byla i s linkem na jednu krásnou, ale smutnou lidovou píseň… http://www.youtube.com/watch?v=7rtAewX-udU&feature=player_embedded#at=26Dobrá hudba v sobě skrývá vzácný dar — umí prožívaný žal jak umocňovat, tak mírnit zároveň. Zrovna tak dobré verše, poezie. Z těch pár řádek výše, jdoucích z hloubky Tvé poetické duše proživší předtím spousta krásných chvil se spolužákem-kamarádem, vytryskává jak bolest právě prožívaná, tak se i line radost z předtím odžitého, která ji tiší. Melancholická nálada se pomalu přelévá i do mě, a tak na kritiku přenechám dnes prostor někomu jinému. |
|
|
|
