Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Vyděržaj pianěr
Přišla moje kamarádka s holčičkou na kafčo a já jí povídám, ať vezme Mišku rovnou do pokojíčku, že naše Beruš už na ní čeká. A ona otevřela dveře a přímo proto ní seděl náš nejstarší jenom v trenýrkách a koukal do hlavně své vymodlené, samozřejmě prázdné brokovnice a povídá jí, tedy té brokovnici:

„Ták, tady teď budeš bydlet.“

A protože ta kamarádka je u nás často a už to tu zná, tak jenom řekla:

„Hezky si hrajte, holčičky.“

Do toho přišla moje mamka, která si myslí, že je léčitelkou, a vlastní pochybný přístroj se dvěma dráty, a těch drátů když se držíte oběma ruka, tak do vás jdou léčivé vlny, a povídá, že má dole pána, a ten by chtěl mluvit s naším synkem. A tak synek odložil brokovnici a šel za ní do jejího obýváku jenom v trenkách a s tetováním, které jsme mu nedovolili. Tam uviděl úplně normálně vypadajícího pána, jak se oběma rukama drží drátů a přijímá ty léčivé vlny. Synek neodolal, a povídal:

„Zdravím…á vyděržaj pianěr, co?“

Pán pokývl hlavou a přednesl své přání. Potřebuje zabít a stáhnout a naložit na grilování berana, a myslel si, že náš chlapec jako vyučený kuchař bude vědět o nějakém řezníkovi, který by to udělal. Synek se toho hned chytil, udělá to sám, ale podříznout ho nechce, prý ho zastřelí tou brokovnicí, beztak ji ještě nevyzkoušel. Pánovi se to líbilo a tak se dohodli na neděli.

Pak nám synek odchvátal na schůzku s nějakým myslivcem. Vrátil se za hodinu, celý šťastný. Na koberci, někde mezi psem a kočkou, rozbalil velkou katastrální mapu a osvětlil nám, o co kráčí:

„Voni mně do toho mysliveckého spolku nevezmou, protože to jsou kulaci, a já nemám žádné pole, ale vymysleli jsme s tím chlapem, že si pár metrů v tý jejich vesnici koupím. Koukej mamko, tady je hřbitov (ukazoval na tu mapu) a tady za tou zdí je pár volnejch metrů, volnej pozemeček, a ty budou moje. Pak už mě tam budou muset vzít.“

A já mu na to řekla:

„Tak to kup, ty metry za hřbitovní zdí se mi budou hodit, protože sebevrahy jinam nepohřbívaj.“

Ale protože to tam ještě nekoupil, tak to musím chvilku vydržet, a říkat si taky:

„Vyděržaj pianěr.“

A navíc se těším na neděli. Protože on toho berana nejspíš netrefí, a my pak budeme poslouchat story, jak ho vzteklý skopec honil po zahradě.


Léta Páně 2011, dne 11.10. věnováno autorem Olunkas
  
12.10.2011 | 21:13    Hypnos

já bych si, tedy s dovolením, jedno místečko objednal
12.10.2011 | 21:01    Tessa

To bude na Kurkovic cintoríně dost nával, řekla bych....
12.10.2011 | 20:59    Olunkas

všem moc děkuju, neumím dát avi všem najednou, ale každej kdo bude chtít ležet vedle mně, nebo mě, bude vítán
12.10.2011 | 20:54    Hypnos

tradičně pobaven
12.10.2011 | 19:58    Cinda

Jo, tuhle jsem už taky četla a přečetla jsem s gustem znova. Až se z podzimních depek pověsim, smím v dopisu na rozloučenou zmínit, že mě Kurkojc povolej pohřbít na "jejich"?
12.10.2011 | 8:51    Doremifa

...trošku mi ty tvý fejetony připomínají tvorbu Geralda Durrella (O mé rodině a jiné zvířeně, Ptáci, zvířata a moji příbuzní, Růženka je z příbuzenstva, aj.)
:)
11.10.2011 | 19:13    Olunkas

už má i kulovnici i zbroják i povolenku a hlavně POJIŠTĚNÍ, teď by prej potřeboval nějaký starý auto, aby mohl z lovů vozit domů ty kance, ježíš, po kom von vlastně je?
11.10.2011 | 19:05    Tessa

Synek, brokovnice a touha stát se myslivcem je dost nebezpečná kombinace. Doufám, že jste to ustáli - vybrali hezký metry, nezarostlý kopřivama a že synek tomu beranovi nakonec utekl....:D