Ale kdepak... ten název určuje obrázek, který miluju...tím není ten, kdy chlapi vypadávají z rámu, ale ten, kdy můj muž usne u televize... proto tam je ten "zvyšok"...o tom to je...

zaujalo

n asi by som to ukončila pri

má dáti
dal

 

ten zvyšok mi príde ako také dopovedanie

akoby lyrický subjekt chcel presvedčiť svet, že ona patrí do iného obrazu

než je tento

 

ja viem, ty si to potrebovala rozpovedať práve takto..rozumiem

Psaná spontánně (jestli to tak ve skutečnosti není, tento jednoznačný dojem to nezmění:)), taková pravá, nepředstíraná, a to se mi na ní moc líbí.

Flávia, miluji ten obrázek (kdy můj muž - unavený - usne před televizní obrazovkou). Tady přece nejde o to rozebírat životní styl... tady jde o život jako takový. O to, co je vlastně "štěstí". Každý má na výběr, jak správně podotkl dolphin. a ruprecht ví o "vypadávání z rámu svý"...Sendy velice dobře rozeznala ty dva světy, o které mi šlo...

Pokud to není závislost, je jedno, zda usneš před Tv, nebo "vypadneš z rámu", to máš jistě pravdu, proč mám ale takový zvláštní pocit - že mi až tak docela nerozumíš?

 

To čakanie málokedy dospeje do rozprávkového konca, takže skok hlavičkou a zároveň srdcom je dobrý ťah.

Osvietený televíznou obrazovkou, vystihla si dnešný štýl, čo nemusí byť samozrejme na škodu, pokiaľ je to o odreagovaní, nie závislosti.

Víš, Sendy, když se můj mladší syn ženil, řekla mi moje budoucí snacha, že když ho poznala, připadal ji jak "z jiného světa" :-) Zarazilo mě to tehdy, ale pak jsem pochopila, jak to myslela. Chránila jsem si své děti v tom "svém" světě. Nedržela - jen je chránila. Už jsou dospělé a mě těší, že přijaly ten můj svět za svůj. Já vím, že svět ve kterém žijeme je daleko tvrdší, přesto chci být pro své děti tou babičkou, která jejich dětem vypráví pohádky :-)

Dík za pochopení a milý komentář.

 

Rupíku, to jen na přivítanou :-) Moc ráda Tě tu zase vidím.

 

Už víc než dva roky jsem takto nevypadl z rámu :)

Nicméně milé připomenutí. Děkuji, Marci*

Po prvním čtení jsem si říkala, že by bylo fajn, kdybys malinko přitvrdila, použila hovorovou češtinu, děvky čekaly na prachy... prostě abys tomu textu, který skutečně obsahem jde na dřeň, střihla i slušivý moderní kabátek. Pak mi ale došlo, že bys to nebyla ty a text by se zařadil do fronty ne sice špatných, ale vesměs tuctových takových.  Ten odstup prohlubuje propast mezi těmi dvěma světy a umocňuje závěr. Každopádně vkládám si do šuplíku.

A ano, ten ruprechtův bonmot je prima.

Těch obrázků je v textu několik...asi bys lehce uhodl, který z nich patří k názvu...máš pravdu, dolphine, každý má možnost si vybrat.

smutne, ale o to pravdivejšie zobrazenie...

" chlieb náš každodenný... "

no každému podľa jeho chuti života... 

Mám tuhle básničku moc ráda. Je to starší text inspirovaný ruprechtovým(ten je v záhlaví)...některé inspirace holt nesou své ovoce ;-) dík za zveřejnění.

jo, tak tahle je jak vystřižená! a když jsem po jejím přečtení jukla na autora, překvapilo mne to, protože je jiná, než tvé ostatní. jiná a dobrá, obsahem na dřeň jdoucí a zpracování blízká mému šálku čaje.