|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
shrnutí
nikdy jsem ti neodpustil
tmu, co nad střechami šustí
světelným rokům na dohled
jsem malý chlapec co prošel ohněm
na zastávku při cestě do kamkoliv
a
vajgly po nespolucestjících
už nechutnají jako dřív.
Nikdy jsem tu bolest neodpustil
Léta Páně 2013, dne 20.1. věnováno autorem
Marcone
|
|
|
|
|
|

|
|
ta dvojakost tam podle mě musí být, aby to uzavřelo text. Něco jako ... fakt mi to nejde..
Děkuju, Tess
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
No, tentokrát jsi tedy zhovadilost nevypustil. Tahle se mí líbí, i když bych se tady klidně obešla bez posledního řádku (přijde mi duplicitní s prvním) - na druhé straně je fakt, že i já ráda uzavírám báseň z obou stran stejně. 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Veľmi dobre napísaná minispoveď.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuju dolphine.
Snad to půjde lépe a dál, a dál a lépe. Baví mě to, i když ze sebe občas vysypu zhovadilost.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
hm... Marcone...
dielko zaujalo...
a keby som mal porovnať s minuloročnou tvorbou, tak si preskočil naraz pár stupienkov...
teším sa...
|
|
|
|