|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
s maličkou kerkou chobotnice na levém rameni
místo vybral On
oblékl můj sen
do cizí kůže
ozbrojil mě trpělivostí
a hodil nás na dno
záchranné lodi
bezmoc držela v náruči
strach
moře zčernalo
v našich očích
hladila jsem studené ploutvičky
a chtěla zachránit kapitána
viděl jsi i velryby?
topila jsem se v jeho ústech
lovila z jeho slov
naději
další trhlina
na levoboku
kterou sešívám vírou
že nebe je modřejší
než moře
Léta Páně 2013, dne 21.1. věnováno autorem
Marcela
|
|
|
|
|
|
|
|
Je silně inspirativní. V umění, ale především v životě. Moc hezky a nápaditě pojatá báseň.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Víš, j@neve, je to těžké, být s někým, o kom víš, že ho nemůžeš "zachránit"... nikdy na toho pacienta nezapomenu...tehdy mi trvalo dost dlouho, než jsem se z toho "vypsala". |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mne se libi i ta ucelenost basne, ze zadna metafora nevyboci z obrazku... trhliny na levoboku znam tez :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tesso...kam jinam ?
Zaky, byl to opravdový kapitán plachetnice...a měl ALS, proto ty "studené ploutvičky"...
Flávia...díky.
Dolphin, někdy se prostě jen musím "vypsat", abych mohla zavřít dveře, jít dál... i tak je to dost těžké...myslím, že On to o mně ví.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
aká milá básenka...
myslím, že ON to úprimné vyznanie od teba cíti každý deň...
buď požehnaný, kto spoznal...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tvoja báseň Marcela je prítulná a hlavne skutočne poetická. Pre mňa určite.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
četl jsem si nahlas, abych pochopil jak členit text:) Studené ploutvičky s kapitánem -ten kousek mi šel hezky do ucha. Pěkná báseň
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Místo vybral On...a nám nezbývá než plavit se a věřit, že navzdory trhlinám dorazíme do bezpečí Jeho přístavu...
|
|
|
|
