Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Nevyhnutelnost zásluh
Přichází chvíle,
chvíle rozhodující..
Vypětí dosud hodující,
odešle dál a daleko na míle..
Taký čas skončit musí,
stahuje dech můj, jenž hrdlo dusí..
Kterým krokem se mám již já dát?
Odpověď,
chtělo by to znát..
Ničivý kolotoč nerozhodnosti,
prodlužuje přetrvání minulosti..
Vleče ji k zítřkům dalším,
k časům již starším..
Bez možné pomoci
s pocitem nevylečitelné nemoci..
Strach naději vybízí
a odměnu nabízí..
Své Pro i Proti si našli,
když cestou života si prošli..
Zavřít oči, decch zadržet
a Země se přidržet..
 
Krok vpřed a nikdy už zpět
 a přednostně stihnout poznat celý ten náš Svět.. 
 
Léta Páně 2013, dne 2.2. věnováno autorem Pavlína Kulichová
  
2.2.2013 | 20:13    Marcela

Pavlíno, bohužel...tohle není poezie :-(
2.2.2013 | 20:08    Tessa

Obávám se, že nerozumím tomu, oč ve tvém díle jde. Na vině bude krom jiného i nepřirozený, téměř nečeský slovosled: Kterým krokem se mám již já dát? Těžko se tím textem prodírá. Neulehčují mi to ani prvoplánové rýmy typu: dusí-musí, vybízí-nabízí atd.

Závěrečné „Krok vpřed a nikdy už zpět“ to celé pak vrhá směrem k jakési agitce.

S hodnocením počkám na další dílo.