utíkáš mi
snad z prosté bázně
že plaší se nám hlavy
nad starou knihou
saháš si náhle
do tmy tváře
prsty zoufale hledají
ten nejštastnější výraz
smutně oslněn sám sebou
tím hrozným neklidem
stojím proti oknu
západ vypadá jako pes
ukusující cáry ohně
na studeném ložním prádle
zůstal nezvěstný
les tvých vlasů
není nablízku už žádný děj
co chtěl být událostí
Léta Páně 2013, dne 4.2. věnováno autorem
Zaky
|
|
|
|
|
|

|
|
Han, musela jsi mi vidět při psaní do hlavy  . Psí vojáky mám rád, ale ještě radeji Jáchyma Topola a jeho Sestru, nebo Anděla
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
začátek a konec tvoří rám smutnému obrázku uvnitř.. začátek a konec jsou zpráva o realitě a to mezi tím její důsledek.. odraz někde v tobě.. tak na to koukám já
tohle mi tu zrovna hraje a docela se mi to k tomu hodí
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Všem třem moc děkuji a vím, ty konce jsou pro mě zakleté  . Konce básní
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
hmm... opravdu moc smutne, bolave
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Poslední dvojverší bych oželela. Pes mi taky připadá nápaditej a první sloka je moc pěkná.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
smutný asociace ve mně vzbuzuje.
a dnes si z tvého textu vybírám to přirovnání západu, originální.
|
|