amen

rozumiem...

není to hra dolphine, to je život, víš?

takto sa pohrať so smrťou... to chce naozaj vyrovnaného človeka...

naslouchám vyprávění staříčků a stařenek o životě, o lásky hrách,
lidičkám je od 80 r.do 94.r. roků, mají odžito, tak vznikla tato
(už hodně pokrácená)
..dáma s hranostajem i ..dáma s vějířem jsou obrazy..
loutka z provázků je loutka vúdú, manipulační loutka
a život uteče až příliš rychle..
Doremifo-kočičí pravidlo platí zpravidla
všade..
víš jardo máš pravdu, to mi při úpravách uniklo, vodit chce, je údernější

fajn, že jste se zastavili a slůvko ztratili, lidičkové..

vo vnútri je všetko magicky preskupené..život so smrťou a oboje so snom.. a všetko so všetkým súvisí.. v závislosti od okamihu, ktorý otvára oko do času

..trošku je tá forma "potrhaná", no sama to mám v sebe občas takto potrhané

tak tohle dílko mě potěšilo, je hravé a zároveň vážné

fakt nelze vlastnit člověka, se mi strašně líbí, akorát si myslím, že ty tendence máme všichni.., napadá mě, že možná právě kvůli smrti.
Hurá, že píšeš :)

Jako vysloužilému myslivci mně hranostaj spíše těší,
dáma jistě taky, kdyby se ozvala..
X$(

...obešla bych se bez poslední sloky a nebo bych to navlíkla jinak, ale to je jen pocit jedné čtenářky. Další to budou cítit jinak Ty, jako autor, to máš podložené.
Jinak, co se týče hry na něco - cokoliv, je to pro mě nezávazné. Z hry se dá vystoupit a třeba začít jinou. Aktéři se baví, publikum se baví. Má svá pravidla a není tedy důvod, aby zraňovala. Pokud to není ovšem hra kočky s myší, kde platí jenom kočičí pravidlo.

Budu vám, holky, oponovat. I smrt si někdy ráda hraje. (Zrovna o tom píšu.)
Nemůžu se zbavit dojmu, že ta dáma s hranostajem je tam navíc, kvůli rýmu. Ale až na to, se mi to líbí. Zvlášť: "...smrt je dáma bezvěká, vlastní čas co letí..."

doopravdy a nafurt tesso

Někdy je únik do hry (či jiné reality) obohacením, jindy zkázou. Jedině smrt si nehraje. Ta to myslí doopravdy.