|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
V skanzenu vzpomínek
hudba (trochu slaďárna, vím): http://www.youtube.com/watch?v=3SI1E2wZ9Dc&feature=mr_meh&list=FLgmWNINgjvGhq-dgTLJIYiw&lf=mh_lolz&playnext=0Přijela jsem setřít prach z minula probudit zažloutlé záclony z ticha najít si v šuplíku dětská slova a spát v skanzenu vzpomínek co ještě dýchá a nezapomněl nic přijela jsem vždyť se to čeká tak dělám zpaměti staré věci snažím se jako malá schovat větru co mi chtěl kdysi do rukou stéci ze starých okenic ne, já sem nepatřím ten svět se změnil na kulisy v kterých se plouží smutní herci co pořád dokola bez scénáře hrají si pro sebe nepochopí že jedna malá holka z gymplu zas vysedává na koberci aby si vzala do kapes znavené stopy a veršovánky co měla ráda jako dítě tak choděj kolem rozpačitě (nepřijdou ani na večeři) vždyť už ji škrtli z programu a prázdné místo u stolu dávno obsadili Přijela jsem abych zas viděla své utrápené obličeje a zvyky, co se rozdrolily jen v dece ještě zbylo peří co dál hřeje
Léta Páně 2011, dne 28.12. věnováno autorem
terezahol
|
|
|
|
|
|
|
|
Hudbu jsem si nepouštěl. To já nerad. Hudba umí rozhýbat i blbý text a nechci se nechat ovlivňovat.
Kdyžs už zmínila toho Mikuláška, zmíním ho taky. On napíše dvě slova a já vím, že tu báseň musím dočíst do konce, protože mě pohltila. Tady jsem četl dvakrát a pohlcen jsem prostě nebyl.
Vyvážená struktura, forma dobrý no, co tomu textu vytknout. Asi je na mě málo agresivní. Takový uťáplý bez jiskry, jak kdyby se bál...
Od slov odtrhávám ústa
a jako starý ďábel
jdu ti po duši
O. Mikulášek, Úpis
Hrozně hrčelo z rýn
a okapů -;
tak zrovna na myšlenky,
že uvadne tvůj rozmarýn,
mně pokvetou zas jen šenky -
a já, já pokapu
O. M., Pršelo
Jestli je naše láska marná
a my jen její márnice
Nekrolog
Tohle jsou přesně momenty agresivní a plné invence, kde básník vítězí, protože se nebál...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
I přes tu nostalgii to je vyvážený text, který si i přes svou délku udržel strukturu. Téma je podané takovým způsobem, že se v něm snad každý nějakým způsobem může najít.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Návraty do kraje, který nás přestal znát, vedou až k úvaze: co tady vlastně dělám...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pod povrchem jakési smířené nostalgie trochu hořkosti, náznak vzdoru, směska pocitů velmi uvěřitelných...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
díky, zvlášť proto, že (ač už je to i uležené z pc) poslední dobou zjišťuji, že jakmile to vidím na webu, ještě bych vytáhla motyku a překopávala :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zručná i pozoru hodná výpověď.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ľahučko plynie a príjemne sa rozplýva na jazyku...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nějak tak mi to připomnělo mé vlastní (stále řidší) návraty do míst, která jsem kdysi považoval za svůj domov. Má pár výborných míst,, třeba o tom větru stékajícím do rukou z okenic a nezbytnou porci smutku nad tím, co bylo a už není, co se zvolna rozplývá jako lidská tvář na vodní hladině, když na ni hodíš kámen.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vlaďko, s interpunkcí to (myslím, že dlouhodobě) u svých veršovánek dělám tak, že uvnitř veršů normálně a na koncích ne (nějak mi nesednou ty Mikuláškovské tečky a ani čárky).
Jo, než zapomněl se točit je reportáž z venku, Skanzen zevnitř :)
A ten titulek, teda nadpis, mi zatím sedí (přes nejistou výslovnost), jak je
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nj :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Inspirace Vánocemi doma? :)
Malinko mi připomněla jinou tvou: Než zapomněl se točit. Káplas mi do noty (zrovna se probírám starýma fotkama...), takže se mi líbí. Líbí se mi pro ten pocit vyděděnosti, který tam je, ale nijak ho nevnucuješ.
Jen asi budu trapná s těma interpunkcema, ale proč někde ano a jinde ne? Taky se mi při hlasité recitaci (no, recitaci... spíš čtení :) ) líp vyslovuje ... ve skanzenu vzpomínek.
|
|
|
|
