Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
POZDRAV
Se vracím ...
Neschopná být sama
Jak jinak - pouze myšlenkama
/I v nížinách je hlubší sníh/

Mé nohy kloužou
v rozpacích

A nikde šipka
Natož cesta
Jsem hloupá - jenom jedna ze sta
/Ty mlčíš v řadě lhostejných/

Již v pozdravech
je zamčen hřích
Léta Páně 2011, dne 5.5. věnováno autorem j@newe
  
4.8.2012 | 20:17    Shimmir

Kéž bych i já dovedl takhle krásně, lehounce a sugestivně předávat emoce a probouzet skoro hmatatelné představy...*)
28.11.2011 | 12:54    Ivoš

Teď stále zdravím, abych stih´, ještě pořádnej hřích!!Bezvadné!
9.5.2011 | 15:02    labuť

Jedna ze sta jsi, tak jako stovky dalších a dalších i jako já... Život a jeho poznávání nás učí moudřet a políčky nám dávají vyzrávat a hledat hledané i náhodně objevované... O tom je život...
Tvá báseň se mi líbí a vím, že správnou cestu objevíš.:)
6.5.2011 | 10:29    Gothaj bez Cibule

Srozumitelná a bohužel pravdivá. Snad příliš netrpíš... nesouhlasím s mirkah - chce to konečně vykročit správným směrem, nestačí jenom jít, ale tuším že takové turistické mapy v prodeji nejsou. Problém si ale nastínila zdařile sama. Nebylo by špatné ani "již v pozdravech je zaklet hřích. ;-)
6.5.2011 | 10:09    Špáďa

Krásně klouzala… až do duše.
6.5.2011 | 9:17    mirkah

..se vrátíš anebo poznáš cestu novou, i když starou, a co když naopak? Je prima, že jdeš!!!:+
5.5.2011 | 22:22    Tessa

Náhodný čtenář bere "zamčen", "zavřen" i "zaklet", neboť to všechno jedno jest. Náhodný čtenář je tvou básní potěšen, dojat i zaskočen, neboť v ní nalézá cosi známého....
5.5.2011 | 22:14    j@newe

obe najednou :D
5.5.2011 | 22:12    j@newe

dodatek pro náhodné čtenáře: po domluvě se sendy opraveno "zavřen" na "zamčen"... moc děkuju :)
5.5.2011 | 22:11    Sendy

Po dohodě s j@newe provedena úprava zavřen/zamčen.
Teď :+
5.5.2011 | 22:01    j@newe

mas pravdu, dekuji
5.5.2011 | 22:01    Sendy

Bylo mi potěšením schválit tvou báseň. Já vím houbelec o teorii (ne že by byl problém si oživit školní znalosti), ve verších musím něco cítit, nějakou emoci... a když ještě tak hezky plynou jako ty tvoje... mňam. Jen na konci jsem se zadrhla na těch dvou řřřřřř. Takže pro mě je to: Již v pozdravech je zaklet hřích.