ztratila hlavu na pouti
bez malovaných kolotočů
namísto es pak rozdávala
kohoutí pírka
co zbyla k ránu v posteli

taky ze zvyku hledala píku
dál zpívala si rozcuchaně
a snažila se ve tmě plašit
odrané vrány
když pod oknem se scházely

ztratila hlavu na pouti
když hovor v kouři dohasínal
a těch pár vzpomínek, sem tam zbyly
chtěla by nosit jako jizvy
být z poezie přiopilá
a jen tak hloupě oči mhouřit až do probuzení
co nezná střelnici a srdce z perníku, smutného klauna
s kterým se v kartách zabloudila, než byli bosí
chtěla by svět, jenž neusíná
znovu se položit na jeho záda
naslouchat šum vosí serenády
přes oheň utíkat a pak skočit

ztratila hlavu na pouti
židovka z Braníka