ahoj jane, ja vzdelani na psani nemam zadne, ale snazila jsem se tvoji kritiku pochopit... s tou rytmickou zmenou souhlasim, ze nepasuje... jsi velmi vsimavy... vlastne to je zacatek uplne jine hrozne stare basne, ktery mi nepripadal zly a rozepsala jsem ho pak ale nekam uplne jinam a jinak... to, ze spojuju zmoknuti s emocemi, to je takova asociace... to mi nejak nevadi... plavat se da jak v mnozstvi vody, tak ve svych citech, kterymi se clovek vlastne obelhava... ten prudky dest, co se promenil pomalu v more a ktery me promacel, vyvolal asociaci pro pocit ze sbeklamu... ale ja vim, jak to myslis, to spojeni dvou vet... "zase v tom plavu" ma byt spolecne obema castem... mozna je to nelogicke, mne to tak nepripadalo... diky za rozbor, takovy se dostava zridka

Sem si řek, že zas po čase udělám komentář na LW. Tak jen předesílám, že jsem vybral namátkou a budu komentovat podle svého nejlepšího vědomí, svědomí a vzdělání.
Takže závěrečné podtržení významu rýmem plavu/sebeklamu.
Musím jí připustit, že má rytmický spád a směřování k závěru, který ustrne a vrátí odrazem o zeď. Tolik dojem. Na druhé čtení opět narážím na rytmiku druhého verše - vzhledem k nastavení schématu v první, to do huby nepasuje. Mi teda. A taky celý to na druhý čtení, kdy nejsem nažhavenej už už na pointu na konci a neprolítnu to, tak to už takovej výpal není. Báseň, co mě baví číst jen jednou?
No a ještě logický střed (střet) básně voda - ze Slunce pořád ji přibývá a kam ti všude teče. To je něco vnějšího, ale ty ji tu bezostyšně spojuješ s mořem vnitřním - zase v tom plavu - protože ty neplaveš v něčem zvnějšku, ale ve svém sebeklamu, který je přímo z definice uvnitř tebe. To logické spojení: Pořád jí přibývá a na základě toho v tom plavu nemá logiku. Zvnějšku na vnitřek. Pokud chceš tohle propojit, tak napiš báseň o tom propojení, protože to mě z hledisky filosoficko-psychologické dost zajímá. Tady jsem se moc nedozvěděl. Jen závěrečné myšlenkové klišé sebeklam. "Všichni lžou" to říkal už dr. House, takže nic novýho...

Šuplíček zpola otevřený,
z něj vytrysk citů vodopád,
sebereflexe krásné ženy
i touha se slůvky si hrát...

Člověku zdá se tolik blízká
exkurze do minulých let,
snad na lepší se časy blýská,
když lépe rozumí si hned...

Ať žijí šuplíčky! Líbí se m °°°ito a moc hezky se to četlo...

dobrá voda:)

...mořem sebeklamu mě neoklameš a tak tleskám
**

Tak ona je dobrá už šest let? to aby šla do školy! ale vážně : osobitý styl jakoby skandoval jednotlivé části myšlenky. Líbí

jednoducho...
ale zato priamo do terča...

Na můj vkus trochu moc výčet, ale trefné to je.

-vynikajúce, dá sa recitovať aj rapovať

Jo, tahle nudle musí nudlí býti.
Jsou sebeklamy, které skutečně nmají břehů. To se tě ale určitě netýká.

-oči po textu utíkají friškom, a v cíli spokojeně mrknou :)

ale tohle je výborný, ta "grafika" nemůže ani být jinak.
Mě se to líbí moc.
Teprve po řečtení jsem zjistil, kdo to napsal, když jsem hledal avízo:)
Fajn newe.

tady tu žížaloidnost, co tak nerada vídávám, beru. má svý opodstatnění. jen v závěru bych to viděla na sesazení do:
snad někde končícím
moři sebeklamu

koukám, že saháš do šuplíčků a jsem za to ráda :-)