..okřiknutá, ve stoji spatném
přijímám zprávu:
 
nebylo to špatné
ale je to pryč
 
dlaně co hladily jsou v pěst zatlé
zbývá vrátit klíč
 
..
 
nač křičet: mlč!
na toho kdo dávno mlčí
snad jen když sami máme
hlavu plnou myšlenek
co křičely by:
 
zvlčit a peklo rozpoutat
vykřesat na střeše
ohnivého kohouta
 
ticho je lék
dokud zmije jazyk nevystrčí
 
když bude chtít, ozve se
jak v hlubinách ryby
 
na povel masku nasadit
- bez ní totiž člověk
vždycky trčí z davu -      
a děj se co má se dít
 
jen..
je myšlenka ve mně
jak zrezivělý rumpál:
nasadil sis novou masku
nebo starou sundal?
 
..
 
nebylo to špatné
ale pro tebe je to pryč
 
já k tomu v pěsti zatlé
budu držet klíč..