Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
GTFO
Mlčky stojím
posté utonulá ve vlastní vizi
v ústech kloktající
hořkost tvého nepochopení

Slzy polykám
prší mi zase do iluzí
pod kabát fouká chlad
obrůstám jinovatkou osamění
Léta Páně 2011, dne 20.3. věnováno autorem Cinda
  
8.2.2014 | 18:03    milblank

taká momentka emócie....výstižná,bez príkras...peknéééé:)
6.10.2011 | 11:19    Shimmir

jardaJJ:
Chceš vše a neschází ti nic? Pak jsi tedy podle dnešních měřítek šťastný člověk! Zřejmě bych ti měl tedy závidět...;o(
Ale jsi opravdu šťastný? Kdosi moudrý prohlásil, že abycom byli opravdu šťastni, musí nám vždy alespoň něco malého ke štěstí chybět...
No, někdy trochu moc filozofuji, ale občas mi to pomáhá přežít včetně všech mých snah propagovat pozitivní myšlení a nerozčilovat se pro prkotiny. I když virtuální obraz není vždy shodný se skutečností, bohužel...
A Cindě bych přál jen to nejlepší, připadá mi jako fajn holka...X(
5.10.2011 | 18:03    Shimmir

Kdo hodně chce, hodně mu schází,
kdo málo jen, zas nemá nic...
Jak proplout žitím bez nesnází,
bez smutku bludných létavic?

Ten, kdo má pochopit,
ten musí taky chtít,
když ale nemá cit,
tak nech ho klidně jít...:)
21.3.2011 | 1:51    Marcela

hořká a studená jakási...ale to byl patrně záměr. Podařené dílko .
20.3.2011 | 19:01    Trinny

Pro mě básnického analfabeta, tedy jako čtenáře, hezky. Rozumím tomu ... poslední sloka zvláště vydařená.