Ďakujem Marta

páči sa mi predstava posmutnelých psancov

pretekajúcich nočným osvetlením

za zvuku slz čo dolieha cez stenu

 

chýba mi isté prepojenie strof ale

možno zajtra

ho nájdem

:)

nooo...na mňa verše pôsobia clivo a sama pre seba som si tam našla pocit - človek túži po slobode, zrazu ju má a nevie, čo s ňou, oprýskaná bárka a samota je to, čoho sa dočkal

autor snad promine, ak moje pocity nekorešpondujú s jeho, hlavne, že zaujala a inšpirovala, no nie? :)

inak - slzy a kapky mnohí považujú za prefláknuté, ale mne neprekážajú, ťažko by sme ich niečím nahradili

na nočním nebi

oční linka

rýha v tváři s černými pastelkami zlomených hlasů

se psanci si tajně vykám

pro jejich smutky

 

i ty moje

kapky deště oděny jen spoře

slza po zábradlí vzlíná

v ten čas daří se peronospoře

zlé sudičce budoucího vína

 

Mně nejvíc oslovil název. Zbytek se nějak rozplynul.

Skočil a utopil se... to bylo první,co mě po přečtení napadlo ( ..i druhé a třetí ).

A taky to, že krom kapek vyzývajících zábradlí k tanci tu jaksi nebylo, oč se poeticky zachytit (asi jsem malinko rozmslaná z předchozích tvých děl).

uväznený v samote? alebo smútok z rozchodov? neviem..., ale rád som si ju prečítal

Děkuji.

Autor jednotnou myšlenku/pocit měl.

ale jak to působí na ostatní je věc jiná

Líbí se mi kapky deště, co vyzvaly zábradlí k tanci. Představila jsem si, jak poskakují, jako by tančily kankán. A vysněná svoboda jako oprýskaná bárka... V celku ale marně hledám jednotící prvek. Něco, co by mi celou báseň spojilo ze střípků do uceleného obrázku. Ale dost možná se jen špatně soustředím.