LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Není místo

Již nezní smích, a z očí jsou jen skvrny,
které se v slunci vypaří
snad ze všech tich jsou nejhorší ta s drny
takoví věční rybáři

To ze zdi pláč se spouští k popelnici
pod víkem víla zakletá
co že je zač, ten osud, chtěla říci
s nicotou se však zaplétá

„Proč ze všech hrůz jsem něco okusila
a ještě to snad nestačí?
Zbavena uzd mě vymrštila síla
co lidské štěstí mrzačí

Proč musím hrát jen epizodní roli?
Teď beze mě vše poběží
Žít, umírat, vždyť stejně jiní volí
jak moře, tak i pobřeží“

Již nezní smích, a z očí jsou jen mžitky,
v nichž jeden příběh zabliká
vtěsnaný v střevech igelitky
kde není místo na víka

Léta Páně 2014, dne 11.4. věnováno autorem Marek

Kategorie: Poezie vázaná


	12.4.2014 \| 23:01 Marek

			Díkes a dobrou noc :-))

	12.4.2014 \| 2:11 baaba

			...drnový ticho ...víla v lesbivztahu s nicotou ...nízkokalorická hrůza ...mořské volby ...igelitka tak plná, že se do ní už nevejde ani spařenej zadek. Marku, ten Tvůj text je vyloženě výživnej :c)*

	11.4.2014 \| 22:49 Marek

			Je smutné, když se do odpadu jako kus hadru zahodí dětství teď přimáčknuté vzadu holátka smutná, bez rodin Soucitem díru nezalátá ten jenom ránu rozjitří soucit je pouze tuhá vata jež zadusí vše pozítří

	11.4.2014 \| 9:33 JC senior

			buben třískne do černého soucit v lampě zabliká osudu, či co zbylo z něho než hlína padne na víka maličko a vzkvetou kytky zbytečný byl zadán kód na radost stačí igelitky pro hlavu šňůra epizod *

	11.4.2014 \| 8:43 Tessa

			Co domov najde v popelnici? Vše, čeho se chceme zříci, nepotřebné tu pomine, i zbytky, co byly jídem kdysi, ty bezdomovci rozdělí si... Ale děti??? Děti NE!