|
Vím
Po vodě plyne lístek do moří,
houpe se bouří jak obloha zlá,
jakoby vesla klesla v úmoří,
kterým své ústí řeka propásla.
Po větru šeptá topol vyznání,
obejme v tání Vesnu mužný strom,
jsou jako blesk i hrom, dva ve stráni.
Kdo prozradí, že se zamiloval on
a ona objímaná letěla
s křídly bez těla, poztrácená s ním,
v čase pozdních zim, počátkem smělá
a koncem v konci nenávratná. Vím,
že miluje víc strom, než muž má rád,
a sadařům jen Vesna dává sad.
Léta Páně 2014, dne 12.4. věnováno autorem
mirkah
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















