Bohužel, nemám možnost úprav, je mi odepřen přístup k mému textu. 
Dávám tedy na vědomí, obsah přepracován, v této podobě není aktuální! Děkuji.
 

Postupně si pročítám, co tu publikuješ, Helenko (?), škoda, a nakonec kdoví, jestli to není tak lépe, nelze tu zanechat kratší stopu než 10 úhozů, což vede k tomu, že ji pod každým dílem nezanechám. Nicméně čtu a objevuji, pravda, některé komentáře mi mluví z duše, když se jedná o nějakou sémantickou drobnost, či ukvapené sáhnutí po nejbližším možném rýmu, ale moje heslo je, že trénink dělá šampióny Osobně mám ráda všechno, čemu dokážu porozumět (dříve či později), celkem mě vysiluje lámat si hlavu s tím, co autor říká, s výjimkou velmi melodických útvarů, u kterých není adůleosžitý obsah, ale dosah k srdci.

 

Panečku, to jsem toho napsala, ani jsem neplánovala  Asi mě inspiroval podvědomý vliv, jak pěkné a obsáhlé komentáře píšeš Ty sama.

Děkuji, Jarmilko, za milé zastaveníčko.

 

Textík jsem nedávno upravovala, škoda, že tady na Litwebu nemá autor ke svému dílu přístup, aby jej mohl aktualizovat. Zůstal obsahově stejný, jen pár drobných mluvnických nepřesností jsem se snad tentokrát vyvarovala...

Ještě jednou, moc a moc děkuji, vážím si Tvého času a přečtení. Děkuji! Mám radost :-)

Velmi na mě zapůsobil verš "než večer schoulí život do peřin" - áááááá, vidím, že nejenom na mě 

Vivi: ten kopeček zmrzliny raději slízej! :-))

ano, také jsem měla dojem podobný jako ty, tedy, že tě odněkud znám.. ani nevím, co mě to napadlo se sem zaregistrovat, možná, že jsem si přála více komunikace, poznat zas trochu jiné náhledy.. děkuji ti za podporu, básnířkou asi nebudu, nemám ty správné písmácké buňky, ale cítím občas potřebu vypovídat se, čistě a volně, tenhle styl mně možná vyhovuje, víc asi umět nebudu.. děkuji! :-)

  motýľ: moc a moc děkuji, jsem ráda :-)

Cinda: moc děkuji za přivítání, jsem velmi potěšena :-) a mám radost, že se našel někdo, kdo si našel čas a dobrou vůli mně poradit, takže znovu díky :-)

ano, jen drobně zkusím vysvětlit, "již dávno jsem malá holka" - je moje vzpomínka, snažím se v představách vidět sama sebe zpět v čase, kdy jsem byla malou hokou a věřila snům, ten text je o mně :-) .. ale tok času nelze zvrátit, a tak se vlastně po chvíli pozoruji jakoby zdálky, jsem již někým jiným, dospělou..  a dostávám se v životě k okamžiku, kdy jakobych se ocitla na okraji srázu...  ano, s použitím "osoby" jsem měla problém, častokrát text přepisovala, až jsem se s ním sžila tak, jak je.. rozumím však, pro jiného budí zřejmě problém... děkuji za tvá slova! velmi si tvého komentáře vážím, děkuji :-)

Já tě určitě znám odjinud... Teď mi to docvaklo, už včera u tvé fotky jsem se pozastavila! Slibovala jsem ti, že ti ohodnotím tvá díla a nikdy se tak nestalo, protože jsem ve své roztěkanosti nebyla ničeho schopná. Tak teď alespoň budu mít příležitost. 

Určitě ve všem souhlasím s Cindou, za sebe bych k tomu asi řekla, že mám ráda civilní básně, ale právě i ty vzletné. Je v nich taková určitá osobní magie, kterou  všichni neocení, ale já jsem třeba člověk, co něco takového potřebuje k přežití. Líbí se mi víc ta druhá část. Jsou tam pro mě dobrá místa, třeba: v místech  kde tryská smích bývá i studnice se slzami, Kolik úderů dělí  průzračně bezelstnou lásku
ode dna propasti... 

Pak i ta poslední část, dvakrát padám mi nevadilo. Nu, tož tak. Vím, že jsi měla i mnohem lepší básně, takže se budu těšit. (A jestli si tě s někým pletu, tak ať na mě spadne kopeček zmrzliny, ale myslím, že se ne. :-)

mne sa páči tento verš: "než  večer schoulí život do peřin."

vítám tě na Litwebu, Helen.

k textu - v anotaci, kde říkáš, že to možná není bášeň, máš pravdu. proto jsem přeřadila text z kategorie "poezie", kterou jsi zvolila, do kategorie "poezie ostatní". je to spíš povídání, chceš-li, poezie v próze.

na některých místech mi drhnou přesahy, třeba hned v první strofě paprsky... a slunce seknuté na další řádek a u něj jediná čárka v celém textu (gramaticky tam samozřejmě patří, ale v poezii si můžeme dovolit i jiná řešení - pokud znaménka, používej je důsledně, pokud bez nich, vynechej všechna a řeš to právě uspořádáním do řádek).

 

hned na začátku jsem narazila na logický problém - "již dávno jsem malá holka". tam váhám, zda jsi nechtěla původně napsat "nejsem", k čemuž by se to dávno hodilo. pokud jsi chtěla vyjádřit, že jsi, bylo by lepší místo "dávno" napsat "dlouho".

nesnaž se být za každou cenu vzletná, poezie je i civilní mluvě hezká a u podobných citůvek možná dokonce líp umožní vyjádřit myšlenky tak, abys v textu zůstala sama sebou :-)

 

dávej si pozor na použití osoby, ztratila jsem se v průběhu textu, počáteční ich formu měníš do třetí osoby a tak váhám, zda vstoupila do textu druhá dívka nebo zda stále hovoříš o sobě. dvakrát použité "padá, padám" na třech řádcích v závěru také nepůsobí jako šťastně zvolené, dej si větší práci s volbou slov, to je na poezii krásné a důležité, slovní zásoba, opisy, metafory.

 

určitě je co zlepšovat, pokud to myslíš s psaním vážně a baví tě, hraj si s češtinou a vychytávej... těším se na tvé další :-)