|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Barevní lidé
Za humny žijí barevní lidé,
stýskají si na samotu bílé,
spí, když se rozední, pošetile
objímají soumrak, až nezbyde.
Do dveří vstupují odhodlaní
bez bázně a hany, nikdy v lhaní,
přenášejí hory lidských přání,
milují, jsou navždy milovaní.
Koruny jejich voní po létu,
zpívají, když větvemi se sklízí,
ve vlasech vítr a tělo břízy.
Barevní lidé, snad to nespletu,
potkám Vás, až se nocí probuzen
odváží za mé oči vyrůst sen?
Léta Páně 2014, dne 27.4. věnováno autorem
mirkah
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Koruny jejich voní ...a co teprve stokoruny, že...?  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík Doto, chi, líbí se mi Tvůj postřeh. je správný. Sny a my, někdy, by právě určitě pokaždé se potkáváme  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jednosmerná cesta, rôznorodí ľudia, pocity okolo... pekne si to napísala.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Týjo...to mě nikdy nenapadlo, že by si sny (jiný než ty přací) musely dodávat odvahy. Dík za ten obzor. :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nevadí, že mne tak cítíš, moje texty mívají občas zborcený Nezborcený rytmus, i když tempo je řád a ten je tam-koukni:D
Zdravííííííím
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Musím se přiznat, že tomu moc nerozumím co se týče obsahu, ale co ruší nejvíc, je (s dovolením) nezvládnutý, přímo zborcený rytmus. Snad příště. ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ne, ne, jen ve verších kecám:)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
:) řekla bych, že každý, kdo čet tvoje řádky,
ví, že nikdy zpoza humen nevrátí se zpátky.
prima komentář, Tesso
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A co sny barevných lidí?
Zdali tmu též v černé vidí...?
|
|
|
|
