Mockrát děkuji, potěšilas! ;)

Chcem mať vlasy dlhšie ako život, môcť sa do nich schovať, keď sa nedarí, zakryť sa nimi, keď sa zozimí, hodiť ich za seba a utekať spolu s vetrom, keď ma navštívi odvaha, rozvešať ich po konároch v rozkvitnutom sade, keď návštevou je láska. Tak prečo si po nich stúpam, keď ich mám len po plecia?

 

Vivi, vidíš čo si spôsobila? Tvoja fantazie hraje tmou je báseň v próze a k takým mám ja blízko. Ďakujem. Aj za tie barevné mřenky a noci dodriapané.

Jestli si myslíš, že jsem prozaický talent, tak můžu být šťastná jak blecha a lítat až ke stropu, protože sice publikuji jakési poeticko-prozaické texty, ale s prózou bych něco chtěla dokázat a hlavně mám námět na několik knížek, které bych jednou chtěla vydat. :-) Ta rádoby poezie co zde vkládám, je vlastně jen moje nutkavá potřeba a určitá vášeň, ale próza je moje cesta, ano. :-) Já se osobně přiznám, že mi nevadí, že nepíšu vyloženě poezii, ačkoliv se za své texty mockrát stydím. Mým neskromným přáním je vydat i nějakou takovou sbírku tohoto všeho. On by si to snad i někdo přečetl. Dokonce se přiznám, že dneska už ani pořádně nevím, jak má vypadat skutečná báseň. Rýmy osobně můžu jen od těch, co je fakt umí (není jich mnoho), sama si na ně mockrát netroufám, na volný verš jsem možná příliš prozaická a ukecaná.. nu... Jenže ono to asi jinak nepůjde. :-) Ty poslední řádky jsou vlastně ten výkřik z éteru, takže chápu, že tam nějak "visí". Protože všedně nevšední život k němu moc nepasuje. Nu... už to nezměním, nejde to a ani nevím jak. A budu drzá, když řeknu, že nechci. ;-) Mockrát díky! 

...hm, hm... 

Mno, začíná být zřejmé, že jsi prozaickej talent. Máš naděleno. Pěkná poetika, ale monstrózní próza. Takhle by mohla začít povídka (klíďo surreál), kterou bych určitě dočetl. Jo, a od toho válení sudu je to fakt samostatná báseň, to má publikum recht*

Teda já dneska zase zírám... Moc děkuji, moc mě to těší, jsem dneska nějak ze všeho naměkko. 

Nádherná fantazie!

"A vůbec, když vlasy máš delší, než život
- je mi to líto."

S Tebou, Vivi, s Tvojí představivosti, myslím, člověk může nabrat třeba i sedm životů, jako se říká, že mají kočky! :-)  Tvá fantazie totiž otevírá pohled do světa, kde cítím neuvěřitelnou volnost a svobodu, téměř absolutní!! Píšeš tak trochu jako sci-fi, ale přitom o světě, který znám, jen - díky Tobě - vidím a cítím, vnímám úplně jinak...

Tvůj text zároveň obsahuje skrytý rytmus, a za tajnými dveřmi schovaný verš i rým,  zkrátka, Paráda! :-)

Moc se mi Tvá fantazie líbí, děkuji :-)

Tak já jsem ráda za jakýkoliv koment. Ty poslední řádky to vlastně z té vybarvené všednosti posouvají trochu hlouběji do smutku. :-) Ještě jednou díky. 

Jasně, že pozitivně, možná jsem napsala příliš ostře tři poslední řádky. Ale pro mne jsou opravdu nejdůležitější. Asi by bylo lepší přidat ještě ten čtvrtý od konce, a bude celé téma správně pohromadě.. Omlouvám se, máš pravdu. A neber mne vážně, vážně nepíšu komentáře úplně všem:) Měj se

Díky všem. 
Mirkah: Tak tedy nevím, jestli to pro mne vyznívá zrovna pozitivně :-D Ale díky :-)

A já bych nechala jen poslední tři řádky, prima:)

Jsi poetická duše. Líbí se mi, jak nahlížíš a jak ti to z očí přechází do srdce. Mám takovýhle texty ráda. Připomínají mi, že člověk si může svět vybarvit jako omalovánku a já věřím, že někdy je to vyloženě třeba. :)

Vnímám to tak trošku jako surrealistický obrázek.

Ale od : Světem válím sudy...jsem si vyškubla ten závěr z kontextu a s dovolením z něj vyrobila osobitou mini...