|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Zámecký sonet
Jen vejdi, vejdi bez klepání
kord zabodni v ten modrý dým
zde, pod všestrannosti bání
půvab tvůj snad ocením
Jen vstup na plátno dosud čisté
svou tvář tam zanech i svůj hřích
a bez studu, jsme ateisté
mé Cinquecento v papučích
Jen skryj se mezi sloupy arkád
kam kněžny přicházejí plakat
v změť stínu chodeb ambitu
trylků pikolových staccat
v hlasu, jímž oslňuje kastrát
verš lásky v rýze sgrafitů
*
Léta Páně 2011, dne 22.9. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
Mi tam furt v druhé strofě nastupuje i bez studu, jsme ateisté.
A tentokrát mi uniká melodie v závěru.
Jinak Tvým dobrým zvykem, vytříbený vkus i slovník.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vorono, Sisi,
děkuji vám za zastavení a milé hodnocení.
;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marku, Marto, Doto,
děkuji vám za vyjádření příznivého dojmu z tohoto dílka.
Setkání s renesancí v zámeckých interiérech se obvykle odbývá v nasazených papučích a možná že to byl ten prvotní impuls.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Krásné,něžné,procítěné verše ze tvých inspirativních cest...,nechala bych se klidně svést...
:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Žasnu, jak dokážeš do textu zakomponovat takové výjevy jako kastráta nebo Cinquecento a motiv zůstane neotřesen a poetično nenarušeno.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
áno, príjemné čítanie
napoly vtiahlo tam, do atmosféry toho sveta
napoly kamsi
na cestičky v tvojej hlave
a napokon..keď celý text..každý verš začnem vnímať ako metaforu..
prekvapene umlkám
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jemné, vzdušné, procítěné verše. Držíš formu ale v obsahu neustrneš... Je svěží, se stále novými obrazy, lahůdka pro mě...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík, Sendy,
jsem teď pár dnů na Šumavě a dnes jsem byl na zámku-hradě Velhartice. Sice znám i bohatší a výstavnější, ale pro inspiraci úplně postačil.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak pravil trubadúr současnosti. A směla bych vědět, který zámek tě inspiroval k tak krásným věršům?
|
|
|
|
