Ta fantazie.

Dovedeš si představit dva milence, 
jak natahují do sítí
své prsty 
a jako ryby vztahují pohledy,
ale nikdy nedojdou 
k pokušení?

/Stejná pravděpodobnost vidět svoji matku
malovat graffiti/

To není sen,
to je něco jako když ráno otevíráš oči
a nerozumíš proč,
jen víš, že za každým dnem 
chodí neuvěřitelná výhra, že existuje slunce.

/Váhavost v loterii
a přece jen jistá
dávka umění/

Ta nerozvážnost.

Umíš se rozletět ve fantazii tak,
abys nezabil mravence, na které spadneš
a nerozdrtil nosní přepážku
o kaluže,
kde právě ty sny 
se topí? 

/Není moderní se vzdouvat sněním.
Je to prý strašně naivní.
A kyselé, protože plíseň taky vždy vzniká
na něčem dřív čistém./

Tak chápal jsi někdy,
proč kyselé deště,
právě z těch rohů
se drolí? 

/Ne,
vím, že bys nikdy neodešel tak,
abys pro jednu ruku
rozlámal kamení./