|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Bylo nás pět
bylo nás pět, jak u Poláčka
a šestý byl Hektor, pes,
škola pro nás byla fraška
klubovnou pod třešní mez
žel, my nepálili natě,
však tvářili se kysele
dlouhé když jsme měli katě
a zpívávali v kostele
dnes už jsme zbyli jen čtyři
i Hektor ve psím nebi sní,
holohlaví mušketýři
na lavičce pod třešní
Léta Páně 2011, dne 9.11. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
Ingrid, Moniko, Věro,
dík vám za zastavení a příjemná slova.
I v lehkých verších může být impuls k zmyšlení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nejvic na me zasvitilo slovo "holohlavi" :)... mila basnicka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
i Hektor ve psím nebi sní,
holohlaví mušketýři
na lavičce pod třešní
Tato část...taková milosmuténka vyvedená do zasahující formace.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji, Doto,
i do nostalgie by měl svitnout paprsek ůsměvu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vždyť ano, vzpomínky v nás se oživují, a když jsou doprovázeny úsměvem, je dobře. Moc hezky napsaná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sisi,
ano, pamatuji víc, něž ta lavička pod třešní, a ta už taky není nijak nová ;-)
Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Čím jsme starší, tím více máme v srdci uchovaných vzpomínek. *)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jo, Hypne,
to se stává neopatrným, ale i těm opatrným, bohužel...
Ještě je na to, doufám, dost času.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
já to mám tak, čím starší tím mladší kluk se ve mně probouzí, jen mám trochu obavu, až se za pár let začnu probouzet jako dvouletej
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sendy,
věříš, že když se sejdeme, jsme stále ti kluci?
Děkuji za zastavení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vzpomínky nezmizely, jak vidíš ani na toho Hektora...
Děkuji, Tesso.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je zlé ztrácet přátele (lhostejno, zda jich bylo pět, padesát či jeden jediný). Mnohem horší je ztratit vzpomínky na ně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Co dodat? Některá odpočítávání bývají smutná. Ještěže máme vzpomínky.
|
|
|
|
