LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Víno s chutí popela

pláče
  v akordech podzimního deště
  krev v očích sládne
  při vzpomínkách letících tklivou hudbou

  vlečka se nestačila ušpinit
  touhy naplnit
  a nitra vysychala po neznámých barech

  prsteny nenavlečeny
  zůstal jen opar dýmu
  v zápěstích vůně rozmarýnu

/ v otevřeném srdci plném jizev - duny písku lhostejnosti/

a pokaždé je to naposled

...čekání na říjnový déšť

Léta Páně 2014, dne 25.6. věnováno autorem robin marnolli

Kategorie: Poezie volná


	3.7.2014 \| 1:10 robin marnolli

			Spousta věcí může být definitivních, některé si si nechceme přiznat, jiné ano a některé zase definitivní nejsou...to je život.

	30.6.2014 \| 12:42 básněnka

			slovo naposled je takové definitivní...ale je vůbec něco definitivního krom odchodu tam někam do neznáma...?

	30.6.2014 \| 8:57 robin marnolli

			Děkuji vám všem za milou návštěvu

	27.6.2014 \| 20:26 mirkah

			hořící víno a víno, které shořelo

	26.6.2014 \| 16:59 Hesiona

			Tklivá podzimní, s nádechem smutku... modrošedá :)

	26.6.2014 \| 16:55 motýľ

			veľmi sa mi páči, aj keď vyvoláva vo mne smútok...., nostalgiu, ako už spomenula Tessa

	26.6.2014 \| 8:45 robin marnolli

			Tak pěknou reakci jsem nečekal, to mě těší, že se líbí

	25.6.2014 \| 21:29 Dota Slunská

			Teda, tu si dávám do šuplíku.

	25.6.2014 \| 16:59 Tessa

			...pokaždé je to naposled...a jednou to naposled bude doopravdy... Dýchla na mě nostalgie z téhle básně.