|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Sv. Kateřina
Tímto zdravím všechny její místní jmenovkyně.
***
Zda překvapí nás ledem na kaluži
či kapky deště sklouznou po klobouku
co podzim listopadu dosud dluží
jak daří se rzi přibarvovat louku
Jen slunce v ty dny sází na jistotu
na orloji když čtvrtá příjde zticha,
to jiskry Vánoc zalahodí oku,
noc předčasná se mlhou nezadýchá
Že Kateřina s palmou, knihou v ruce
dnes lehkým krokem skáče přes bláto,
o Vánocích, věř dávné pranostice,
na závěje se chystej, lopato
Léta Páně 2011, dne 25.11. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
Hypne, Ivoši,
díval jsem se z okna a najednou veršuji, veršuji...
Dík za zastavení.
;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milé počteníčko!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
potěšila oko čtenářovo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vždycky potěší, když co napsáno, není napsáno zbytečně. A nemusí to být vždy jen poezie experimentální. I návaznost na klasiku nachází dosud své čtenáře.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zpívaná "pranostika" Žalmana Lohonky, okamžitě mi naskočila po přečtení Tvých řádků.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marto,
děkuji, nápodobně...
Vidím, Ivo,
že jsou pranostiky, které neznám. Lidová moudrost nemá být zapomenuta.
Jsem rám, že sis povšimnul.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Svatá Kateřina hudcům housle bere...
dnes bílýho koně do strání nevyhnala, no
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
teším sa
na Tvoje básne
/ keď zbadám novú, počkám, kým budem mať pohodovú chvíľku..až potom si ju "rozbalím" :-)/
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sisi,
vydržet, na Boží narození o bleší převalení...
třeba na to taky napíšu říkanku :o)
Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cítím mráz v kostech,od 16h. tma jako v pytli, všichni doma mají pořád hlad...lopata je nachystaná za dveřma ...štrůdl upečenej, už zbývá jen svařáček...
:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji, Jardo,
za názor i za opravu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jardo,
to dílko má jednoduchou formu a prostý mámět.
Ale prosím o opravu, mám tam chybu ve slově "deště".
Děkuji.
Vladimíre,
dík za pousmání a vtipný veršík.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, žes za nás pozdravil mnohé Kateřiny v době, kdy krajina uléhá…, zatím bez peřiny…
|
|
|
|
