Po uši v dluzích sebral jmění Židů
král Filip Čtvrtý, toho času král
ať chudnou druzí, sám třít nechtěl bídu
zneužil smrt i život, s nímž si hrál

 De Molay, Templář, velmistrem byl Řádu
prý je to kacíř, který musí vzplát
dali mu před tvář obvinění z Hradu
ví, že vše ztrácí
i že přišel pád

Prý zapřel Krista, prý byl sodomitou
je zkrátka vinný, jak jen může být
slyšel že chystá s ďáblem, šelmou lítou
nejhorší činy
nespasí ho štít

 Plamen už hoří, na popel ho spálí
důkazy stvoří soudce
jeho kat
Štíři a škvoři pozorují z dáli
jak vlny v moři
započaly štkát

Île de la Cité jazyk ohně tráví
do roka, do dne prokletý byl žhář
davy jsou syté krví místo šťávy
u srdce bodne
do tmy přejde zář

 Peklo je v skutkách, které duši špiní
nenávist šeptá: Mě má každý chtít
S vírou se utká
mizí dobrodiní
Stěny zla leptá
vytrvalý třpyt