|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Doufání
Vím, že svým pohledem
Vše, co v mezidobí se stalo
Spálíš na uhel
A rozežehneš ve mně touhu
Že až tě zase uvidím
Hodím v myšlenkách za hlavu
Vše co mi brání v rozletu
I přesto se nedočkavostí
Třepu jako malá holka
Co čeká
Až máma rozbalí kousek čokolády
I přesto
Že vím
Že nemůžu ani doufat …
I přesto obracím v kalendáři
List po listu
Tak toužebně
A častokrát
A nemůžu se dočkat chvíle
Kdy budu bloudit chodbami
V naději ...
... třeba ...
... že tě jenom potkám
Léta Páně 2014, dne 14.8. věnováno autorem
Mische
|
|
|
|
|
|

|
|
Verzálky jsou, počítám, vinou texťáku, taky bych je odstranila. Báseň ničím nepřekvapuje, nicméně znám ten pocit, když se cit nekontrolovaně dere do slov. Také tě tu vítám.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...sem si myslela, že verzálky na začátku každého verše budou akrostichem, ale nejsou.
Vítej.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Citová záležitos, otevřené sdělení, které mi připomíná milostnou korespondenci poetických osobností.
Očekávám tvoje další díla, přesto, že upřednostňuji vázaný verš.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Vítej na LW.
K básničce - pro mě příliš mnoho teček a příliš málo poezie. Sdělení zřetelné, ale postrádám poetické ingredience.
Proč co řádek, to verzála?
Druhou básničku mažu, vlož ji, prosím, zítra. Na LW platí pravidlo jedno dílo denně.
|
|
|
|