|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
MUSÍM PRYČ
kolikrát odejdu
o jednou míň se vrátím
„ještě“ už zmizelo
a za něj přišlo „zatím“
zkouším si představit
co „navždy“ s sebou nosí
a něco uvnitř mne
jen lítostivě prosí
„nikdy“ se neříká
to asi nedopadne
mám na to důkazy
a jak se říká pádné
co tedy „naposled“
i tak se skoro dusím
ztrácím se pomalu
já prostě musím
musím
Léta Páně 2014, dne 20.8. věnováno autorem
j@newe
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pekný "archív", teším sa na ďalší
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
marto a tesso, tez dekuji za zastaveni... psala jsem to tehdy spise ztezka, neb jsem to myslela vazne... nekdy je dost obtizne neco z rozumu opustit  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jiri, ty se za chvili urcite dostanes do medii jako ten, co mluvi a odpovida jen ve versich :-D... krasna predstava, ne?... mockrat dekuji
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Báseň možná archivní, ale téma věčné. Cítím úzkost a sdílím ji.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
o ťažkej téme s ľahkým
nadhľadom
páči sa mi tvoja
archívna
:)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
již nedostihneš co mělo být včera
v té správné chvíli rozhodného dne
ve správné chvíli... a to je která
sdělí ji karty, horoskop případně
že zamlčíš co dnes měla jsi říci
pro večer bez mraků když zdál se klidný
jen rozsypanou sůl smeť na polici
i zítra je den, znamená však nikdy!
*
|
|
|
|
