Ticho
klid
padá sníh
možná, že Medvídek přijede na saních
Úsměvem nádherným
rozdá nám štěstí
nastaví srdce
dostane pěstí
Nějak se nehodí, zpívat dnes koledy
i když jsou Vánoce
a dýmka od dědy
na stole leží
Mráz po zádech běží
a rukou malíře
maluje obrázky
Lehké a křehoučké
bez duše, bez lásky
A vítr utichne
když hlas kostelních zvonů
žene nás o půlnoci z teploučkých domů
zazpívat písně, modlit se k Bohu
vzpomenout na mrtvé.
I duše miluje
a hlasem z nitra
probouzí slunce do dalšího jitra
A vánek z koutu všech vzdálených světů
pomalu roznáší
vůni všech květů
To láska odchází
mou i tvou tepnou
když slza prohloubí
tmu víc než temnou
Slza se propadá do jiné dimenze
Nikdo ji neutře
Z myšlenek pletence
zavírají má oční víčka
dříve než dohoří života svíčka
Ta svíčka bez knotu, bez ohně
bez vosku
Nádherná vzpomínka
na sladkou kokosku
Sladkou a nevinnou
lásku snad povinnou
rozzáří úsměv tvůj
na Vánoce kouzelné
životem tvým
štěstí zas proběhne.