|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Rybičce
Rybičko moje stříbřitá,
dlaní mi slunce prosvítá
a vody víc v ní nikdy není,
než na jediné políbení.
Však bláznů chovám naději
v prstech co kapky ztrácejí
- vrátím-li tě dnes zpátky moři,
snad Bůh mě zítra rybou stvoří...
Léta Páně 2014, dne 2.10. věnováno autorem
Hesiona
|
|
|
|
|
|
|
|
tu si pamatuju, tu mám ráda  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mirko, děkuju za pozvání. Když Pán Bůh dá, tak ráda přijedu.
Špáďo, některé ryby mají v očích hloubku moře... a tomu se těžko odolává :)
Lajko a Sendy, děkuju vám, že jste četli :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, nádherná a obsažná báseň. Hesiono, dej mi vědět, zda bys měla chuť přijet číst spolu s námi v březnu 2015 do Třebíče na Nezvalovu Třebíč. Tvé básničky by jistě byly náramnou ozdobou. A i kdyby ne, dej taky vědět  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nač v dlani s vodou k moři sedáš,
proč, blázne, mezi ryby se dáš...?
Raději na souši žitím juchej,
v lásce k svým sluncím neutuchej!
Skončíš-li přeci jen na moři,
Poseidon solí tě namoří.
Pakli máš blůzku doplou, tví
mohou tě líbat jen do ploutví.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jej to je krásne  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tuhle mám chuť si prozpěvovat. :)
|
|
|
|
