Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Oči nad řekou
 
 
 
Toulá se cestou beze směru
na sobě kabát samý flek
mrtvé je město
v chladném šeru
cítí se slabá
na útěk
 
 
 Děsí se světla mezi stromy
tunel ji leká v husté tmě
S kým se jen střetla, že ji zlomil?
Život jí stéká
ze země
 
 
 Vlasy má mastné, rozcuchané
Chystá se krást? Ne
Vít vane
Stojí tam sama – nad řekou
 
 
 Voda se vzteká
zakalená
Že nezná lék – a že ta žena
k hvězdám již nemá daleko
 
 
 
 
 
Léta Páně 2014, dne 10.10. věnováno autorem Marek
  
21.10.2014 | 18:48    Marek

Díky, Pekelníku, hezký večer :-))
21.10.2014 | 18:36    Hypnos

nové, nenové, dobré je to
14.10.2014 | 7:48    Marek

Paráda, Jiří, opět...
 
Díky :-))
13.10.2014 | 18:03    JC senior


Má vlhkou tvář, bez "mejkapu"
sýpavý dech, oděv sporý,
ptáče
spadlé do okapu
inkarnace metafory
 
Z hororových prchá drápů 
nečekaný zvrat love story?
Obraz,
který sotva chápu,
rozsvítí se reflektory
 
na ztracený list scénáře?
Jen řeka jsem,
chlad bez tváře,
mnohé ač znám pády, sjezdy
 
neznám lék. 
Vln za tympánů 
do hlubin otvírám bránu
K zemi již se blíží hvězdy
 
11.10.2014 | 19:56    Marek

Díky, gabi - tam jestli mohu poprosit o opravu.
 Doto, není to nic nového, ale měl jsem potřebu o tom psát...
 
 Mirko - ono to vypadá na konkrétní příběh - ale je to myšleno obecně...
 
 Má mrazit, Vláďo...
 
 Díky všem a hezkou neděli,
 
 Marek
11.10.2014 | 19:05    gabi

vít vane - vítr?
au...až zabolela
11.10.2014 | 9:46    Špáďa

Až mrazí... A takový měla optimistický název.
10.10.2014 | 17:52    mirkah

Příběh nešťastný
10.10.2014 | 14:09    Dota Slunská

Další melodický text, příhodné tempo. Téma neveselé, nijak novátorské, leč zpracované s vkusem.