Dětství list jak v obrázkové knize
známý kraj, proč připadá mi cize
a cize připadá mi dvojnásob
ten nápis zde, zanedbaný hrob
i čas, kdy odletěly zvony,
znesvěcený chrám bez ikony
zdi, nečitelné světců tváře
v chrámu bez zvonů, bez oltáře

Snad naděje kolem mě tu šla
za skřípotu rozbitého skla,
naděje co povznáší i mrazí,
to vzkříšení přestává být frází
když vítal mě u zborcených vrat
vítr – varhaník. Jen kamarád,
sehnutý kříž nad planou fuchsií
a já, dva pěvci živých pašijí