|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Prach světa
Prach světa
Chtěla bych jen se pokusit
prach tohoto světa smýt.
Padající vodou z rozervaného nebe,
šumícím potokem od pramene,
divokou bystřinou,
záhyby a oklikami,
hlubinami mělčinami,
řekou meandrující rovinou,
dravým proudem, co uhlazuje drsné skály,
jizvy vyřezává, v propast nekonečna s třeskem padá.
Až všechen prach světa voda s sebou vezme,
zanesená bahnem, plísní věků, lhostejností,
těžká, kalná rozprostře se do gigantické delty ústí
před oceánem života.
Ano, tolik bych chtěla se pokusit
prach tohoto světa smýt.
Ale z očí mi jen slzy tečou.
Chopin Etude Op 25 No.12 (Ocean)
Léta Páně 2014, dne 18.10. věnováno autorem
Helen
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, svět by mohl být ještě krásnějším a především pro nás mnohem šťastnějším místem. Proč tomu tak často není? Možná záleží i na každém z nás... Děkuji ti za přečtení a zastavení, jsem moc ráda.
Děkuji 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
copak prach, ten se smyje lehce, horší je odstranit zažranou špínu tohoto světa
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
krásné... děkuji za tvé vlídné veršování, zavedlo mě až do dětství, to umí snad jen děti, psát světlem, pít čistou vodu a občas pro slzy nevidět svou krásu...
Moc děkuji, milá Básněnko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
smívám
psát světlem
pít vodu
jít po schodech
dívat se oknem do parku
smývám
prach z bot
a pro slzy nevidím svoji krásu
tak nadčasovou
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
S pokorou čtu tvůj přesahující komentář, Doto. Ano, tvoje myšlenka je přesně tak, jak píšeš. Děkuji!
Děkuji
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Však smýt prach a špínu v oku, tak jak to slzy v jedné ve svých základních funkcích dělají, není málo. V člověku, v očích pozorovatelových/srdci hybatelově je stále co uklízet. Líbí se mi tvá přirovnání, Helen. Bez čistého pramene není čistých řek a moří.
|
|
|
|
