|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
ty.
nik ma takto neobkľúčil
ako pravda
a tvoje svetlá
vraj pokiaľ budem chcieť
nik ma takto neutopil
ako vzduch
otočený naruby
Léta Páně 2014, dne 20.10. věnováno autorem
victor
|
|
|
|
|
|
|
|
Ďakujem Vám všetkým : pre vysvetlenie : posledná sloha neguje prvú, teda je to kontraproduktívne, žisľ, opak happy endu ... "pravda otočená naruby" pravdou nie je ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...a měl jsi radostnou nebo tesknou pravdu....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
"vzduch otočený naruby" ... obdivuju tvoje příměry, mě takové věci nenapadají.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pravda je občas ze lží vzešlá,
na úkor světla zrozená...
Pak častujem ji jmény z pekla...
Kéž byla by raděj bez jména!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Realita ošacená do absurdna. Nebo taky naopak, absurdita tvářící se jako reálný děj. Středový verš tím viklá. Poslední sloka je úžasná, za tu máš, Victore, můj obdiv.
|
|
|
|
