zase se mračí, ochladilo se                                         
rád mám to ticho hrůzyplné                                        
nicotou všechno naráz trne
a já, jak dítě, kapku na nose                           
                                              
ještě dvě hodiny, pak půjdu zas                                 
na odpolední do fabriky                                             
otupit svoje meče, dýky
je konec října, brzy přijde mráz                                  

a potom vánoce a nový rok                                       
a dál a dál a dokolečka                                              
halelujá – a všude břečka                               

pak zjara, dožiju-li, přes potok                                  
přes louky mládím rozmařilé                                       
to je však ještě dlouhá míle