Až zemřu, poprosím svůj úsmĕv,
aby mi aspoň nyní zdobil tvář,
neb vím, že smrt je vlastnĕ pravda,
život zas nešikovný lhář.
 
Láska je nemít nic, jen plné srdce.
Budeš mne milovat, když nevracím?
Dĕlám si vážnĕ trochu starost.
Jsme zcela jiní. Tónem, vším.
 
Ty opaky nás dosud spojovaly,
možná můj odchod pouta zpřetrhá.
Zda budeš vyprávĕt svým lidem,
že za tvé pády mohu já?
 
Až zemřu, mám poslední přání.
Rozhoď můj popel do výše,
ať mohu zhoupnout se a letĕt
bez tíhy hlíny. Bez kříže.