Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Jedna magorská báseň
V šepotu srdce jsem zaslechla vzdech
mluvilo ze spaní
poslední dobou už několikrát
ztratili jsme spojení
čirou náhodou jsem se doslechla
něco o léčení z rozpráskání
nevím co je na tom pravdy
a pak taky
že bylo prý přepracované
ze všech těch citů unavené
chvilka flegmatické apatie
přinejmenším ubíjí
vrať se mi prosím brzo
prosím
slibuji
zavazuji se
klekám na kolena
přísahám ti
vyzývám tě
obměkčuji tě
modlím se
opakuji mantry
pozitivní afirmace
kde jsi a vrátíš se vůbec
neumřelos
vybubnuj mi morseovkou do hrudi
sto chutí tvých nejlepších přimknutí
pošli mi prosím znamení
bez jakýhokoliv rozbušení
Léta Páně 2014, dne 27.10. věnováno autorem Lucie
  
2.11.2014 | 10:44    Jarmila MOOSOVÁ

Pragmatická, výstižná, emocionální - každopádně ve mně zanechává stopu...
29.10.2014 | 20:39    j@newe

ztratit spojeni se srdcem... flegmaticka apatie... no, to zna jiste nejeden z nas... zajimave dilko
27.10.2014 | 19:13    Sendy

Vítej na LW.
K básni: Asi mě zcela minula. Nenacházím poetična ani zbla. Snad příště. 
Ačkoli... Místo od prosím, slibuji, zavazuji se... je mi blízké, ač nepoeticky. Minimálně chápu pocit.