Zavažte zimě další jazyk
je mi tma

 

sněžným sovám láme vaz
v zrnitém skle abraxas
položí snář na taras
a v zamazaném obličeji jsi jí přistih´
loňské listí

 

Na schůzce v minulosti
tajně rozsvítil svět...la la
v čočce blízkohledu
závětří špalet pruhy v oknech
a mohou jít kam se jim zachce
zapomenout
že venku se topí vodopády
že oheň má popáleniny na osmdesáti procentech těla
že vzduchoprázdno křečovitě lapá po dechu
mohou vidět tmu
tu tmu
v utaženém uzlu

 

Před zraky obtěžkaných vah
pod palbou roztavených ramen
muž s chlebem skrytým za obrazem chvatně přechází ulici
zády k jednomu světu
a do sklepa činžáku sjela místo fůry uhlí
Hermann

 

 

obcházíš mě světlotmá