|
Noc byla ledově vychlazený Crannachan
Klavírista.
Vystoupil z kupé do sněhu a do vlasů mu uléhaly ostnaté labutě průhlednými vykrajovátky propadaly na tvídový chesterfield pohybem hřbetu ruky uklidil zlověstná oblaka do rozvlněných konců šálu nekompromisně je uvěznil mezi hladce a obrace a jeho úsměv vsákl celou zbylou temnotu do odfouklé fasády nádraží /sytostí ožila/ zas na chvíli do kontur se poztrácel aby na sebe po vteřině strhl pozornost celého jednoho malého světa který ze ženy do muže se dívá a všechno kolem je jen odkloněná perspektiva Tu noc ponocovali v černém dubu posunovali lístky čaje jako vagóny do rezervoárů na zbožná přání sypali vše co bylo k mání a byly chvíle smutné jako dobrá kniha a byly chvíle obléhané jako houpací křeslo v obýváku a byly chvíle které trvaly déle než budoucnost /zdálo se mi že se ti zdálo o tom že nemusíš už nikdy spát že je ti v bdění akorát/ skulinou mezi rty prosmykla se dobrá zpráva studený dezert neuspává
Léta Páně 2014, dne 20.11. věnováno autorem
Dota Slunská
Kategorie: Poezie ostatní
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















