Skvělá atmosféra textu včetně všech komentářů!! Bezvadné, úžasné. Literární kavárna poezie!

kdo ví co tě budí druhou ranní

myslím že nejde o naříkání

jsou totiž různá madla

(i Madly,ty ovšem kdoví kam už spadly)

a taky zaříkadla studní

 

 

život je blázen

kramář i ranhojič

 

tak hlavně nebýt nudní!

 

Pemza druhý ranní mi za chvíli párkrát škrábne vedle hlavy na dřevo nočního stolku, oznámí příchod říčně vlhkého naříkadla, co před půlnocí vaří moje Madla z toho, co většinu lidí pojí. (Víš co nás pojí, Madlo? Nejsou to peníze, ni ...). Až šestá rána vzbudí mne zítra (sobotního) rána, uvědomím si, že pojí mne v životě nejedna studna. Jen jedna však nekončí ani u dna... Ta mantryplná...

ta pátá ranní, ta značí bezedný roztmívání

Mantra studny je žízně díkůvzdání...ale jen na chvíli. Tak do páté ranní...

(některý studny musejí být bezedný)

po bouřit a pobouřit...no proč ne

je to stejně lidskej pocit, jako ty ostatní...

 

za nenechání chladnou

to beru

občas se i peru a to nejsem z Peru
 

Studny i mantry mají být hluboký. V tvých básních mě ohromuje schopnost vyjádřit protiklady, někdy mě šokují, někdy mě pobouří, někdy ohromí, no zkrátka ať tak či onak, nikdy mě nenechají chladnou.