LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Neochvejná

Opäť som sa rozprestrela
pre teba.

Okrídlená
z dažďa slabá
hľadám únikové východy.

V hrdzavých trámoch
prašivá sadza,
všetko čo nemám
strácam.

Bez kvetov v tráve po ktorej nechodíš.

Léta Páně 2014, dne 31.12. věnováno autorem Miriam

Kategorie: Poezie vázaná


	9.1.2015 \| 20:33 Miriam

			Ďakujem Helen. :)

	4.1.2015 \| 8:09 Helen

			ano, myslím, že jsem zažila podobné... velmi emotivní veršování, zamýšlení, jemné a křehké, čisté...

	3.1.2015 \| 17:26 Miriam

			Áno, je smutná. V tých krídlach však vždy zostáva viera aj keď sa zdá, že dážď všetko spustošil. A tak som to cítila tak, že zostávam bez kvetov, sama. Po čase však každý začne kráčať ďalej a v tráve vykvitnú nové kvety.

	2.1.2015 \| 14:11 Doremifa

			...souhlas s Lili

	2.1.2015 \| 9:13 Lili

			"Bez kvetov v tráve po ktorej nechodíš." veľmi milé. :)

	2.1.2015 \| 8:43 Hesiona

			jaksi smutná, deprimující, bezvýchodná...

	1.1.2015 \| 18:45 básněnka

			mně se líbí zvláštní básně jako by krev posílila rezavění dřeva

	1.1.2015 \| 14:17 Sendy

			Zvláštní místa. Celá zvláštní. Aspoň pro mě.