|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Kresby noci
Ze spadlých bomb mír nevyraší
z prolité krve nesílí
Nejedli nikdy vtipnou kaši
ti provždy krutí, zběsilí
Zjizvená země zanaříká
jehla zas do žil násilí
vpravuje s krví fanatika
někdy je život
nad síly
Odešli náhle, bez loučení
lidé
však kresby ze sloučenin
humoru v dešti neblednou
Zůstalo prázdno v kancelářích
možná se něco nepodaří
Múza nás líbá
nejednou
Léta Páně 2015, dne 8.1. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky oběma za Vaše slova, krásný den :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tezko se da ta hruza vyslovit... ze nekdo vrazdi... kvuli par obrazkum... !!!... snad nebude jeste hur :-(
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hluboká poklona, Marku, nejtěžší je mít sílu zachovat si barvy, zem i srdce nefanatika! Moc Ti děkuji, že seš!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, Špáďo za kouknutí
psát nás zkrátka něco nutí...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak zas třikrát klobuk dolů,
co tvoříte vy dva spolu!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jak figurky šachovnice
pěšáci - a jeden tah
někdo táhne - a nic více
někdo oběť - někdo vrah
Podstatné je však, kdo táhne
a komu kdo dává mat
jak loď s nalomeným ráhnem
nemáme se čemu smát
Slepý Jorge vinu váží
slzy lepí do koláží
neuróza jen a tik
Ten, kdo vodu přitom káže
s vínem pohár svírá paže
a krev slévá
fanatik
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
krev stříkne z hořké poezie
a Múza prchá z hrůzy hal
do světla padá agonie
requiem zapěl samopal
bílý turban bez lilie
fanatismus mysl zastřel
slovo pro rty rubáš šije
dán je směr a směru nástřel
již štětcem, tužkou nezaťuká
chladná kreslířova ruka
jen strach na stěny hází hrách
prázdná srdce, prázdné cely
tušíš, moudrý Danieli
kdo kde komu kdy dá šach
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
