|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Už dávno jsi chtěl
pojmenovat tu chuť prvního slunce
v duších dráteníků
utečenců z pře tvářenek
vyzvídáš
jestli mě svádí vádí tvých představ
hladí lady rozpačitých pohybů
tak jako tebe hýčkají íčka i
em po stěnách mračivek
dračí věk v Zořiných zornicích
ve trojím uhýbání struska stříbra
v ponících v trysku už nestačíš si vybrat
plno je horký nápoj z ojíněných krust
a jazyk v každém místě
úděly přeplněn a hust
|
|
|
|
|
|
|
|
prýští ...
dychtí a svírá ...
jako myšlenky, co neuměl jsem pojmenovat.
Díky Ti.,
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
je jako splav
krásně se převalí přes ramena a to nemluvím o jazyku  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuju vám všem, těší mě, že díky vám přešla hranici mých vlastních očí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
krásne, tlačí do spomienok...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nádherné úděly!  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Rád se vracím do "dračího" věku poezie,
kdy slunce hýčkalo duše dráteníků,
lákaných rozpačitými pohyby mračivek
na horký jazyk ojíněných úst
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
super... ako na objednávku, doti :)... niečo také, vlastne presne toto som si chcela dnes prečítať...
išlo ti to veru ladne
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Doti, pekne si sa vyhrala, zvádzajú ma predstavy a pre mňa s názvom Milovaniaplná.  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Na chuť prvního slunce se nezapomíná...
Tvá báseň evokovala mé vlastní vzpomínky, a tak ji pro případ možné zapomnětlivosti ukládám do šuplíčku s názvem Milostiplná...
|
|
|
|
