zlo ve tvém podání mi nějak nenahání hrůzu

 

bez stínu život není

 že bledne?

 

 

možná jen v noci, nikoli ve dne

Neustále dobiehame vlastné tiene.

Oslovili ma všetky tri.

Možná stín jen čeká

až jeho člověk

překročí svůj vlastní stín

zbaví se vin

povstane z rozvalin

svůj vztek vyvzteká

pak stín zas snad znovu

najde svého člověka

rozmýšľam kto sa viac bojí, človek a či tieň?

inak pekne si to zladila 

odvěká..lásky plnou hlavu

 

z rozvalin a vin

ztratila svůj stín?

 

a stejně chutná po jahodách

letos jako vloni

 

ne neubyla

 

pořád zvoní

odvěká

hlásim sa k prvému postrehu :)... k takémuto celkovo jemnému ladeniu sa mi vôbec nehodí "názov", no ale dobre, to je detail...

Tvá typická tvorba. Řada hrou přetvořené symboliky a odkazů a k tomu obdivuhodná údernost.

hlava plná lásky
zdaleka, z daleka

 

parků, cest,
předměstských kin

 

synergie srdcí

jak víno odvěká

 

z templářských hradů

z jejich rozvalin

*

 

 

ta první se mi líbí velice, našel jsem v tvé starší tvorbě ještě několik podobných drobných skvostů, a tajně si je kopíruju do virtuálního deníčku :-)

stín

nemaje svého člověka

bledne

 

ze sta vin

všecky si můžem odpustit

krom jedné

 

lásku

rozmělníme-li v davu

 

tma zvedne hlavu

a do očí nám

sedne

 

Jaksi mi nešlo komentovat každou zvlášť, tož aspoň takto...