Setkal jsem se i s názorem, odsuzujícím "angažovanost" v poezii. Nesouhlasím!

K závažným až osudovým událostem, současným i minulým může poezie promluvit naléhavěji než suchý komentář.

Smeknout před historií a poučit se z ní! Bohužel, jen utopie. Ne pokud jde o nás, ovšem ti, co vládnou mocí, tomu nechtějí rozumět... 

Sluší se smeknout, Marku,

před historií i varováním...

básněnko, marci,

dík vám za slovo důstojného ticha

 

 

 Oči, z nichž hvězdy popadaly
Zdalipak rozzáří se? Zda-li...

 

 

Jsou cesty, na nichž není: zpět

z lahví vypouštěli džiny

vpomínky mohou trouchnivět

těžko však

kousek od bažiny

 

 

 Hrůzný stín se zas nějak vrací

k pitvám se přešlo

z operací

 

 Jsou růže, zčernal rudý květ

v plicích vymýtaly duchy

Kdo začal lidskost ubíjet

bude k duši vždycky hluchý

 

 

Ta fotka od mirkyh by měla být u tohoto textu...

krásná báseň Jiří...je mi líto těch nevinných duší

...už přibyla!

Je konec v nedohlednu, přesto je neblaze známý.

...tak odcházejí nevinné duše.

Dík Doto.

Jakobys, Jiří někde viděl jednu mou fotku z Osvětimi...brzy přibude

Třebaže na barvě nebe nezáleží, byl blankyt ničím nevyvažitelný.