Mirko, Miriam, Hesiono - stačí jen vteřinu zkusit vnímat utrpení z různých koutů Země - a je to k nesnesení...

 

 Hezký den Vám všem,

 

 Marek

...a stejně:

 

je tu však něco těžkého co drtí

smutek stesk a úzkost z života i smrti

Koľko je slepých a hluchých.:(

Nejhorší je, že si stejně lidi nedají říct...  :(

jojo, v pohodě, ona mě všeobecně ta velká témata dost míjejí, jak se tak pořád rýpu sám v sobě :-)  

 

 

 Na stejno jsme naladěni

nejde přece o stupnice

připomínáme si dění

podruhé

a do třetice

 

 Stejné mraky, stejná křídla

oět růžím kvetou trny

aby krev zas v žilách stydla

Že by pokrok?

Nepratrný

 

Nemusíš se omlouvat, Hledači, vím, co myslíš. Ale tohle neberu jako nějakou oslavnou či pietní báseň, je to pocitovka inspirovaná jiným dílem,

 

 krásný den a dík za zastavení :-))

oh, už jsem ji někde četl, a teď jsem ji nemohl najít, než jsem přišel na to, že to bylo v komentáři u JC seniora, prostě hlava děravá :-)

 

já nějak tu angažovanou poesii těžící z různých výročí nemám rád už od oslavných básní k VŘSR, omlouvám se, je toho nějak moc, K. Kryl by to uměl krásně popsat...

na stejnou dnes hrajem strunu

stejný žalm dějiny píše

kdo trnů šel si pro korunu

pod křížem obludné Říše

 

stejné nebe, stejní ptáci

i růže v odstínu bledém

beze smutku funebráci

v nedůstojném pohřbu žehem

-