když kozlí bůžek noci hrdlo páře
pak stačí pohled
pro počtáře
a stíny svíraj saze
upředený ze tmy...
Léta Páně 2015, dne 7.2. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
na pruhy tygří
dívám se
a pod polštářem tiché pnutí
jsem šelma lítá
korálek oka
do prolnutí 
díky hanelko
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
šmouhy noci na polštáři
dva korálky do tmy září
kocour svého kníru metlou
pouklízel všechno světlo..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
až zbělá stínem
asi z vody
kocour je šelma
a loví chorovodům
kódy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
šest čárek na pivním tácku
kocourek a gardedáma
nerada tu sedí sama
klidně odpočívej, macku
přeď si, pěkně podomácku
jde o každodenní drama
až převlékne se do pižama
nastav k pohlazení pracku
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
usmívám se...Dotěnko, že ty máš tváře saze?
kdepak ...zůstaly přece na obraze:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kdepak pohotovost, leda tak ve štrachání v archívku. :) Ale náladu umíš rozpestřit náramně, díky ti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tak se Dotěnko usmívám nad tvou pohotovostí...
krása
i kočka tlapky chladí
když sněhuláci-kamarádi
tam venku hlídku mají
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jsou ovce stádem
a nebo jen nespí lidi?
když mísí měsíc těsto
a oko všechno vidí? |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jů, děkuju. Tu máš taky jednu kočičí.
Kočičí zima
Po zádech země vločkám stele,
jakoby nepoznala krotitele
a střechám chalup chystá třásně,
když slunce špitá polohlasně.
Nad Vrchy dřímá bílé šero,
sněhových hvězdic dvanáctero,
jen kočičí tlapky u dveří
na krásu zimy nevěří.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...když kozlí bůžek noci hrdlo páře
páře i rouno ovečkám
dosud nesečteným
co ještě leží u polštáře
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
teď ten mazel spí, ale jakmile se vzbudí, hned to udělám...
a svítání..to přijde do tání, objednávka speciálně pro Dotu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak Wiliama podrbej pod bradou a ať upřede na zítřek krásný svítání. :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
i kočka přede stíny
ta naše, tedy kocour...William
je na to sám
díky Dotěnko
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A nepředl ty saze Mourek? :)
Tvoje báseň je jak most od rozumu k citu.
|
|
