a než se setmí
vylouhujem slunce
v šálku sněhu...
Léta Páně 2015, dne 7.2. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
jen škoda těch zlatejch vlasů
bohužel jsem přišla pozdě:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...někdo šel za dědem Vševědem a nebo se od něj vracel :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asi momentálne nemám vhodnú šálku :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
a copa ti brání Ivuško?  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
to nevadí Dagmar, jsem ráda že ses stavila
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
básněnko, tou svojí plodností jsi mě totálně zmátla. na vině je i to, že jsem na chvíli byla odvolaná od počítače a tak dělám zmatky. ale vím, že litwebáci jsou shovívaví, tak jsem v pohodě |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pardon, pardon, poslala jsem to sem místo k počtářům noci, tak ještě jeden pokus, snad vyjde  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
světlo nás nutí
dívat se s chutí...
však tma nám zostří
další smysly
bříška prstů daj
na nesmysly
jazyky zkouší
nové chutě
v extázi šeptáš
miluju tě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na nivách roste
bílý kvítí
a slunce v duši opět svítí
na širé pláni
pro to vlání...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
díky za tvoje nahlédnutí
světlo nás nutí se dívat
s chutí... |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...a já tak mohu ochutnat rozsvícené křehkosti z šálku tvého verše ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Má-li svou šír holou niva, //
slunce spustí louhování, //
větru nechá tiché vlání, //
na širou běl zlato vhání.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
a krásně provoní, tu duši...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jo...a v duši příjemná sedlina
|
|
