|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Pro parodie...
jak parodie tkaná sněhem na anděla
že jsem svá křídla nepozřela?
pak zchladil sníh
tkáně těla
a létat bylo snadnější
hluboko v tobě
Léta Páně 2015, dne 8.2. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
ta ilustrace je fascinující
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
křídla si tvoříme sami
a když je pozřeme?
jsou stejně v nás...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nepochybuji o tom, že umíš létat
nejen s bohy...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hezký text, Básněnko, a pánečku, jakobych se dívala na aztéckého boha v zimním hávu!
A bůh sestoupil na zem, aby nám dal křídla...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pro kousek nebe
rval se asi každý
a neměl, zdá se, štětce
spíš bílou zobal sojí hrudí...
že písek stále studí?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
děkuji Dotuško...ve sněhu je snadno létat
horší pak , když je z tebe pták |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
přišel,
vzal si kousek nebe
štětec
nebo křídel hra
rudá pálí
bílá zebe
písek barvil do modra
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Opravdu to na fotografii vypadá jak z negativu, jako by se sníh natlačil do anděla. Říkala jsem si to hned včera při prvním pohledu na originál fotku. Moc hezky se ti to vtělilo do básničky.
|
|
|
|
